Poranění páteře je závažné zranění, které může být způsobeno různými mechanismy úrazu. Vyžaduje včasnou a správnou diagnostiku i léčbu, tak aby se, pokud možno, předešlo trvalým následkům. Poraněny mohou být kostní elementy páteře, její závěsný aparát, mícha a míšní nervy. Nejčastěji se jedná o poranění postihující několik či všechny jmenované struktury.
Mechanismus poranění: Nejčastěji dochází k poranění páteře během dopravních nehod, pádů z výšky, nezvládnutých sportovních aktivitách (obecně známé skoky do neznáme vody apod.). V těchto případech mluvíme o poranění vysokoenergetických. V souvislosti se stárnutím populace se stále častěji setkáváme i s poraněními, která vznikají u nemocných s oslabenou kostí. Kdy ke vzniku zlomeny postačí nevinný pád či obratel může prasknout bez zjevné příčiny.
Příznaky: Typickým projevem poranění bývá výrazná bolest hlavy, krku, hrudní nebo bederní části páteře. Může dojít k porušení či úplné ztrátě citlivosti kůže a schopnosti ovládat končetiny pod místem poranění. Nejzávažnější úrazy páteře a míchy ohrožují základní životní funkce a živost samotný.
Při podezření na poškození páteře je zásadním vyvarovat se neodborné manipulace s poraněným. Je třeba zavolat specializovanou lékařskou pomoc. Během transportu do zdravotnického zařízení musí být pacient zajištěn proti druhotnému poranění vakuovou matrací a krčním límcem.
Vyšetření: Fyzikální a neurologické vyšetření – Hodnotí se lokální nález a přítomnost nebo absence neurologického deficitu (např. poruchy citlivosti, svalová slabost, porucha močení nebo defekace).
Zobrazovací metody-RTG (rentgen) představuje základní radiografické vyšetření pro odhalení hrubšího poranění kostních struktur páteře. CT (počítačová tomografie) poskytuje možnost detailního posouzení míry poranění zejména kostních struktur. MR (magnetická rezonance) přináší informace o měkkých tkáních páteře, stavu míchy a míšních kořenů.
Léčba: Méně závažná poranění páteře lze řešit konzervativně, tedy klidovým režimem a nasazením protetických pomůcek, jakými jsou krční límce a různé typy trupových ortéz. V případě nízkoenergetických osteoporotických zlomenin lze pacientům nabídnout minimálně invazivní augmentaci postižených obratlů kostním cementem.
K chirurgické léčbě jsou indikováni všichni nemocní s poúrazovým neurologickým deficitem a ti u nichž byla prokázán útlak nervových elementů. S přihlédnutím k mechanismu poranění a klinickému obrazu je na podkladě grafického vyšetření hodnocena stabilita poraněné páteře. K tomuto účelu byly vypracovány speciální klasifikační systémy. A pokud je nález vyhodnocen jako nestabilní je rovněž indikováno chirurgické ošetření. K operační léčbě jsou určeny i poúrazové deformity páteře.
Chirurgická léčba je založena na obnovení správného fyziologického postavení poraněného úseku páteře, uvolnění útlaku nervových struktur, okamžitém obnovení stability a nastolení podmínek pro trvalou mechanickou stabilitu ošetřené části páteře. Stabilizační operace jsou založené na implantaci páteřních implantátů, nejčastěji transpedikulárních šroubů ze zadního přístupu. Při komplexnějších poraněních jsou indikovány kombinované stabilizace, kdy je fixace transpedikulárními šrouby doplněna rekonstrukcí předního sloupce páteře během dalšího operačního výkonu. Pevného kostního zhojení se dosahuje naložením kostních štěpů na poraněná místa páteře.
Následná péče sestává z fyzioterapie, cvičení na obnovení pohyblivosti a svalové síly. Pro pacienty s poraněním míchy jsou v ČR k dispozici 4 specializované spinální jednotky, které poskytují komplexní péči o tyto nemocné. (rehabilitace, protetika, psychologická podpora)
